Po skončení sezony 2021/2022 uskutečnil Matěj Matuštík rozhovor s naším trenérem Martinem Mičolou. Níže vám přinášíme jeho plné znění.
1. Jak hodnotíte sezónu?
S odstupem času několika dní, musím říct, že mě už trochu přešlo zklamání z vyřazení v semifinále, kdy jsme byli asi 5 minut od finále. S čistou hlavou však musím celou sezónu hodnotit jako velice úspěšnou. Nastavili jsme si během sezóny dílčí cíle, které jsme průběžně plnili. Prvotně jsme chtěli uhrát play-off a po celou sezónu se pohybovat ve středu tabulky, abychom do play-off měli výhodnou pozici, což se nám po celou sezónu dařilo. V jednu dobu jsme se dokonce pohybovali na 3-4 místě. Důležitým cílem také bylo, aby se na naši hru dalo dívat a tímto bychom přilákali i bavili naše domácí fanoušky, i tento cíl jsme myslím splnili na výbornou, kdy jsme vyhráli 8 domácích utkání z 11.
2. Čekal jste před sezonou, že by jste mohli postoupit skoro až do finále a nakonec skončit na krásném 3. místě?
Nechci říkat, že jsem s tím počítal nebo podobné sebevědomé výroky, protože po bitvě je každý generál. Shrnul bych to tak, že jsem věděl, jaká síla v mužstvu je, kterou jednoznačně kluci na ledě potvrdili. To, jak to dopadne na konci, je vždy složité předjímat. Je tam spousta aspektů, které se musí sejít, kdy se jedná o zranění, pracovní vytížení, šíře mužstva a další věci. Důležitou hranou úspěchu a neúspěchu je potom čtvrtfinále, kde se nám vše podařilo. Každopádně to byla velice dlouhá a náročná sezóna, kterou jsme zahájili letní přípravou v květnu 2021 a poté hned od začátku června 2021 jsme už šli na led, kde jsme bez přestávky zůstali až do konce sezóny. Navíc do sezóny stále zasahoval Covid, což nám vyřadilo nějaké hráče, kteří nesplňovali podmínky pro účast. Nebyla to určitě jednoduchá sezóna.
3. Čtvrtfinále jste odehráli s Jičínem v poměru 2:0 pro vás celkem v pohodě. S Bohumínem jste ale nedokončili vedení 1:0. V čem byly tyto série rozdílné?
K první sérii s Novým Jičínem musím uvést, že se nám opravdu vše sešlo. Plnili jsme skvěle taktickou stránku naší hry. Výborně chytal Michal Wanecki. Rozhodčí nechali obě mužstva hrát a opravdu pískali to co opravdu bylo, jednoznačně a rovnocenně. A také potřebného štěstí bylo na naší straně.
Druhou sérii s Bohumínem musím trochu rozebrat.První utkání v Bohumíně jsme pokračovali v naši hře, kterou jsme aplikovali proti NJ, kdy jsme velice snadnou vyhráli, což mohlo byt v konečném součtu možná i na škodu.
K druhému utkání jsme částečně přistoupili v roli favorita, který už Bohumín dorazí, ale na druhou stranu jsem cítil, že jsme strašně svázaní silou okamžiku, že by se nám podařilo postoupit do finále, navíc před skvělým domácím publikem a plným stadionem. Začal bych tím, že toto utkání jednoznačně ovlivnil rozhodčí, kdy to raději nebudu ani nechci moc rozebírat, ale první gól neměl být jednoznačně uznán, protože byla asi 10 vteřin posunutá branka. V první třetině jsme hráli 10 minut v oslabení, což nám sebralo strašně moc sil u klíčových hráčů. Co se týče faulů, tak ty opravdu až na 1-2 výjimky byly, ale obdobné situace na naše hráče rozhodčí přehlížel. A každý si může udělat úsudek k rozhodčímu, z jeho sdělení, že na Mlýnka a Poloka nebude pískat nikdy faul!!! Každopádně Bohumín byl v tomto utkání kvalitnější a šťastnějším týmem, kdy jsme za stavu 2:3 už z daného průběhu neměli fyzickou ani psychickou sílu srovnat.
Třetí rozhodující utkání bylo otevřené pro oba týmy. Před utkáním jsme museli řešit dvě absence z prvních dvou lajn, kdy nám Martina Vrabla vyřadil v rámci předchozího utkání rozhodčí a Lukáš Vrabel se v předchozím utkání zranil. Do obrany se nám podařilo na poslední chvíli přemluvit s výpomoci Peťu Prokopa, který po konci kariéry ještě obul brusle. Do 51. minuty jsme opět hráli velice dobře takticky, kdy jsme měli hru skvěle podpořenou vynikajícím Michalem Waneckim v brance a vedli jsme 0:2. Poté se od nás odvrátilo pomyslné štěstíčko, kdy jsme inkasovali dva slepené góly na 2:2, které dostal do zápasu Bohumín a navíc jsme ještě před koncem utkání dostali gól na konečných 3:2.
Takže hlavním rozdílem bylo, že jsme nezvládli druhé, navíc domácí utkání, i za přispění hlavního rozhodčího. Rozhodující zápas byl už opět otevřený a opravdu rozhodlo asi více štěstí na straně Bohumína, kdy jsme museli rozhodit i lepit sestavu a k fyzické únavě ke konci utkání se ještě přidala psychická z dvou rychle obdržených branek na 2:2.
4. Co by jste vzkázal Hornobenešovským fanouškům?
Předně bych chtěl Našim skvělým divákům srdečně poděkovat za skvělou podporu v celé sezóně, která byla neskutečná a to nejen v domácím prostředí. Doufám, že jsme je naší hrou bavili a třeba tímto přilákali další fanoušky do budoucna. V naši hře budeme chtít pokračovat i v následující sezóně.
Autor: Matěj Matuštík
